Mysl jako kompas

Už mám sbaleno.

Po roce se moc těším na orienťácké soustředění. Poslední roky už tolik po lesích neběhám a vím, že mi to trochu chybí. Miluju vůni lesa. Zjara je cítit nejvíc. V ostrém slunci se třpytí kapky vody na mechu. V horských terénech se v zeleni bělají flíčky sněhu, který ještě neroztál. Také se těším na kamarády. Před pár lety jsme spolu trávili skoro každý víkend. Co je u nich nového? Jak se jim daří? Kolik jim přibylo vnoučat a jejich dětem dětí?

Z přemýšlení mne vyruší zvonek. Nasedám do auta a vyrážíme směrem Jeseníky. Konečně. Jsme na místě. Převlékám se, beru mapu a busolu a vyrážím do lesa. Prší. Všude spousta vody. Z listí stékají studené třpytivé kapky. Mokro mám v botách i za krkem. Podívám se do mapy, přiložím busolu. Nabírám směr. Napadá mne, že to je vlastně stejné jako v životě.

Každou vteřinu se rozhoduji co udělám.

Kterým směrem půjdu a jak si to zařídím. s kým budu nebo nebudu prožívat svůj čas. Rozhoduji se já. Abych své rozhodnutí mohla naplnit, musí moje mysl vymyslet jak to udělám. Život je jako mapa. Mysl jako kompas, který nám dává směr a vybírá cestu.

Blížím se k horskému potoku. Přeskakuji kmeny a slyším hukot voky. Přibíhám k vodopádu. Přes velké balvany se valí voda. Chvíli obdivuji sílu mohutného vodního proudu. V následující chvíli začínám vymýšlet kudy se přes něj dostanu. Nacházím místo, kde si troufám přeskákat z balvanu na balvan. Uf. Povedlo se. Zaplavuje mne čirá radost a směle pokračuju dál.

Když v životě přijde nějaká překážka, stačí vymyslet cestu. Jak to zvládnu? Jak se přes ni dostanu? Není to překážka. Je to jen výzva. Stejně jako u horského potoku existuje místo kde se dá přejít. Nebo způsob, jak se přes něj dostat, pokud se pro to rozhodnete.

Vymýšlím další postup a kontroluji směr.

Vím, že tuto trať projdu. Jsem rozhodnutá ji projít celou. a taky si ji užít. Odnést si hezké zážitky z pobytu v přírodě. Vidět tu krásu, kolem které probíhám. Navzdory chladnému a deštivému počasí. Vnímám jarní zeleň čerstvých listů na stromě. Šum deště a vůni lesa.

Když se konečně mezi stromy začervená hledaný lampionek, prožiju si tu radost. Je to jako dosažení drobných cílů – radostí v životě. Jako dárky, jimiž nás život obdarovává. Cestu vybíráme my. Vybírejte myšlenky, které vás dovedou tam, kam chcete kráčet.

Dnes hodně čteme:

Buď vyjímečný, úspěšný, nejlepší. Jenže vyjímeční už jsme. Vyjímečný a jedinečný je přece každý z nás. To jen někdy podlehne iluzi. Iluzi toho, že něco se dělá nějak, a tak to budu dělat také tak. Iluzi toho co se zrovna nosí nebo jak mám vypadat. Iluzi úspěchu zaměníme za obdiv nebo chválu ostatních.

Úspěchem je každá radost. I malinká. Té věnuj pozornost. Pamatuj na radost z tvoření. Tvoření nejen materiální. Také z tvoření vztahů a vlastního života. Kdysi mi kamarád daroval krásné obrázky. Pod nadpisem „Ty nejdůležitější věci jsou zadarmo,“ stálo – úsměv, obětí, polibek a láska.

Přeji správný směr a spoustu radostí na cestě. Ty radosti tam jsou. Mnohdy je nevidíme jenom proto, že jim nevěnujeme pozornost.

 

Mou vášní je učit lidi vidět svět jinýma očima. Vidět jej skrze uzdravenou duši, zdravé tělo, jasně a radostně. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorkou eBooku "Jak vystoupit z bludného kruhu>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Čas na změnu je právě teď

    Jak žít život čím dál tím lehčeji? Stačí tři jednoduché kroky. Píšu o nich v ebooku ZDARMA

  • Nejnovější články
  • Kategorie