Zdraví nejen na talíři

Ležím a v mé levé ruce se rozlévá podivný pocit. Taková tupá bolest. Není silná, ale je velmi nepříjemná. Přede mnou jsou Velikonoce. Mají přijet všechny děti a vnoučata. Moc se na ně těším. Jen nevím, jak si to s touhle podivnou bolestí budu moct užít. Snad to přejde.

Velikonoce za mnou.

Bylo nádherně. Strávili jsme je venku. Dělali ohýnky na zahradě, plavali v aquaparku, prožili spolu krásné společné chvilky. Jen ta podivná bolest mi to znepříjemňovala. Asi to budu muset nějak řešit. Co by to tak mohlo být? Přemýšlím nad tím, ze všech stran a radím se. Zbavuji se myšlenkových vzorců a podporuji své tělo i doporučeným léčivem.

Je to lepší, ale pořád ne úplně dobré.

Až dnes ráno mi to dochází. Po několika týdnech trápení. Už nechci být nemocná. Prostě už nechci, už toho mám dost. Moje mysl se přenáší do mých devíti let. Sedm angín během jedné zimy. Po několika dnech uzdravení zase a zase stejná bolest v krku. A já už toho mám dost. Už prostě nechci být nemocná.

Uvědomění tohoto programu a jeho zpracování probíhá celým mým tělem. Několikrát mnou proběhne mráz. Brrr. To je ono. Už vím, že to bude v pohodě. A také si znovu uvědomuji, jak je potřeba držet rovnováhu zvenku i zevnitř.

Jarní kůru a očistu těla mám letos za sebou. Je to však jenom jedna část velkého celku. Někdo provádí očistný režim pro tělo docela často, protože se těší na tu lehkost a úlevu. A já přemýšlím nad tím, jestli by bylo možné cítit tuto lehkost co nejčastěji. A nebo třeba pořád.

My nejsme jenom tělo. Naše tělo reaguje na myšlenky.

Podívám se z okna. Venku modrá obloha. Nádherný den. Mé tělo se samovolně zhluboka nadechne a narovná. Jenže pokud je zrovna léto, v rádiu hlásí už týden, že nás opět čeká nebezpečně horký den. Že si všichni musíme dát velký pozor. Hodně pít, nechodit přes poledne na sluníčko a kardiaci, no ti aby raději leželi a odpočívali. Pak mi může hlavou proletět zcela jiná myšlenka. To zas bude vedro. Mé tělo se schoulí do sebe a dýchá jen povrchně.

Stejné je to i když prší. Mohu s radostí dýchat voňavý deštivý den. Nechat stékat kapky deště po tváři. Nebo se mohu zamračit a pomyslet si něco o pošmourném propršeném dni. Vyzkoušejte si to na sobě. Jak vaše tělo reaguje na myšlenky. Na ty vaše, ale i na ty, které běží kolem vašich uší a očí.

Harmonii  si můžeme tvořit zevnitř i zvenku.

Zevnitř očištěním těla a dodáváním toho co tělo v dané chvíli potřebuje. Očištěním mysli od myšlenek, které nám škodí. Očištěním té součásti našeho já, o které víme, že je tu stále a oživuje tělo, v němž teď bydlí.

Zvenku vytvářením a očišťěním prostředí. Prostředí ve kterém se pohybujeme. Ať již jsou to naše domovy. Jejich okolí. Vztahy. Začněte tam, kde cíttíte, že to váš život potřebuje ze všeho nejvíc. Tvořte si harmonii a soulad. Tvořte si ji postupně a s lehkostí.

Mou vášní je učit lidi vidět svět jinýma očima. Vidět jej skrze uzdravenou duši, zdravé tělo, jasně a radostně. Můj příběh si přečtěte zde>> Jsem autorkou eBooku "Jak vystoupit z bludného kruhu>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Čas na změnu je právě teď

    Jak žít život čím dál tím lehčeji? Stačí tři jednoduché kroky. Píšu o nich v ebooku ZDARMA

  • Nejnovější články
  • Kategorie